Nejlepší věci jsou zadarmo...
28. 2. 2009
Ha, nastalo období samoty.
To jsem si říkala, jakmile jsem v Komárově procházela kolem jedné ze zahrad, která patří k mým oblíbeným a chodím kolem jejího rohu skoro každý den.
Kdepak, bláhová, naivní představa.
Víte, kdo se na vás nikdy nevybodne? Ovšem ne vždy to platí.
Už jste si všimli, jak jsou maličkosti, které tvoří náš svět, dokonale vymyšlené?
Nejlepší kamarádi odcházejí. Odcházejí- to není to pravé sloveso. Jdou si svou cestou a vy mnohdy zůstáváte stát na posledním rozcestníku, který právě minuli. Se smutkem v očích sledujete, jak se postupně vzdalují. Ano, pořád na sebe můžete spoléhat, ale již ne tak, jak tomu bylo v minulosti.
Jedním z nejlepších léků, které se na tento váš smutek naordinují, je čas strávený s vlastní rodinou.
Neumím si představit, že bych byla jedináček. Je to jiné, určitě.
Neumím si představit, že bych neměla s rodinou tak dobré vztahy, jaké naštěstí mám.
Tento víkend mě brácha přesvědčil o tom, že sama rozhodně nejsem.
Společné čtení jednoho chapteru X, blbnutí s foťákem na bráškově mobilu, pinčes na půdě s pojídáním sušenek, ... Na tři společně trávené dny toho bylo až až. :o)
Nemohu říct, že to, co mám já, platí ve všech případech. Bohužel, znám lidi, kteří nemají takové štěstí, jako mám já.
Mám jistotu, že kdykoliv se všichni kamarádi otočí zády, bude zde ta jedna malá buňka, která je jednou titěrnou částičkou naší společnosti, ke které se mohu vrátit. :o)
To jsem si říkala, jakmile jsem v Komárově procházela kolem jedné ze zahrad, která patří k mým oblíbeným a chodím kolem jejího rohu skoro každý den.
Kdepak, bláhová, naivní představa.
Víte, kdo se na vás nikdy nevybodne? Ovšem ne vždy to platí.
Už jste si všimli, jak jsou maličkosti, které tvoří náš svět, dokonale vymyšlené?
Nejlepší kamarádi odcházejí. Odcházejí- to není to pravé sloveso. Jdou si svou cestou a vy mnohdy zůstáváte stát na posledním rozcestníku, který právě minuli. Se smutkem v očích sledujete, jak se postupně vzdalují. Ano, pořád na sebe můžete spoléhat, ale již ne tak, jak tomu bylo v minulosti.
Jedním z nejlepších léků, které se na tento váš smutek naordinují, je čas strávený s vlastní rodinou.
Neumím si představit, že bych byla jedináček. Je to jiné, určitě.
Neumím si představit, že bych neměla s rodinou tak dobré vztahy, jaké naštěstí mám.
Tento víkend mě brácha přesvědčil o tom, že sama rozhodně nejsem.
Společné čtení jednoho chapteru X, blbnutí s foťákem na bráškově mobilu, pinčes na půdě s pojídáním sušenek, ... Na tři společně trávené dny toho bylo až až. :o)
Nemohu říct, že to, co mám já, platí ve všech případech. Bohužel, znám lidi, kteří nemají takové štěstí, jako mám já.
Mám jistotu, že kdykoliv se všichni kamarádi otočí zády, bude zde ta jedna malá buňka, která je jednou titěrnou částičkou naší společnosti, ke které se mohu vrátit. :o)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář