Kájula

Nj, řídit se tímhle heslem, tak jsem neskonale klidná a v pohodě. :-)

Ještě před pár lety bych se v situaci, v jaké jsem se ocitla, smála od ucha k uchu a těšila se na DOBRODRUŽSTVÍ.
Dnes? Lezu po zdi, nervuju se a strachuju, jak to dopadne.
Já vím, dramatizuji (přijde mi, že nestíhám), což se naprosto protiřečí s tím, co mi Tom vtloukává do hlavy.
(A PMS taky na náladě nepřidá, chm...)

kajusia (13:25:24 14/08/2009)
... Čím jsem starší, tím mi tahle blbá spontánnost leze krkem. 
 Ol (13:26:33 14/08/2009)
jo spontálnost ti leze krkem, ale ještě před par lety bys jí za nic na světě nevyměnila.. Hold se měníme
 kajusia (13:27:04 14/08/2009)
Jo, nevyměnila, to je fakt. Nj,

Nj, měníme se. Kdysi šílené puberťandy, co mnohdy kašlaly na čas, na to, že je před akcí třeba si pořádně promyslet program a ne že každá cesta vede k cíli, že jedny kalhoty, tričko a bunda na celý víkend nestačí...
Dnes se na pětkrát domlouváme, hledáme, plánujeme a stejně to sice v konečné fázi dopadne jinak, ale ne zas tak odlišně jak od původního plánu.

Kam se poděla spontánnost a jistá nezodpovědná svoboda?
Nejspíš dospěla, odpovídám a zdrceně zírám na hromadu oblečení na mé posteli.
Ještě vyžehlit, přihodit boty, všechno se pokusit sbalit do jedné z tašek, pak to zase přebalit do druhé (bude pět triček stačit, ptám se) a pomoct sbalit sestře, která je naprosto v klidu (však ona bude nervit zítra ráno před čtvrtou, utěšuji samu sebe).
I když, zamyslela jsem se a s malinkatým úsměvem dodávám, že kousek té nezodpovědnosti ve mně ještě zůstal. Který šíleneček jde večer na akci, kde alkohol poteče proudem, když mu ráno v pět jede vlak?
(Yeah, Kájula...)

Ještě, že Maruška je z Letohradu, to je z Potštejna, co by kamenem dohodil, oddychuji si. 
Chuděrka, vybafla jsem na ni, ale být ona v mé situaci, taky ji naodmítnu střechu nad hlavou, polštář s peřinou, nějaký žvanec a společnost.
Říkám si: ještě, že existují lidé, kteří se na vás nevybodnou. Kteří pomůžou, poradí a tak.
Říkáte, že tohle není cizí nikomu z nás?
No, já vám nevím, možná máte recht. :-)

Už se na to oblečení nemohu koukat, tak jdu žehlit...
Přeji vám všem hezký zbytek srpna a prosím, držte pěsti, aby to všechno dobře dopadlo (já vím, zase dramatizuju, ono to dopadne dobře skoro vždycky :-).

(Pozn. pod čarou: zmatené vypsání, které pomohlo... :) )