Co se mi honí hlavou?
26. 2. 2009
Zdravím Tě,
Ty, co si přečteš toto mé vypsání, protože tak bych nazvala tento budoucí článeček. A že je to vyhození všeho, co se mi honí hlavou, o tom ani nepochybuj. Nějak se mi poslední dobou v hlavě mísí tolik věcí, že by už bylo opravdu potřeba vynést můj myšlenkový koš do popelnice. :o)
Jak se máš?
Při této větě si mnohdy vzpomenu na Laky a její myšlenku v jednom z prvních dopisů: "... Všimla sis, že takhle začíná většina dopisů?"
Já osobně se mám dobře i špatně zároveň. Těžko říct, jak se mám. Po stránce fyzické jsem neuvěřitelně unavená. Tento týden byl pro mě náročný a to:
- měl pouze tři dny
- skoro nic se nestalo, jen jsem byla celé úterý na nohou, 11 nebo 12 hodin ve škole, dneska jsem byla na nohou 10 hodin a z toho 7,5 hodin ve škole. :o)
Nehty vyrývám do plochy svého stolu rýhy a se skučením prahnu po volném dni, kdy nebudu dělat nic, co by mělo jakoukoliv spojitost se školou. :o)
A ten den nastane... Hm, buďto v pátek anebo v sobotu, spíše v sobotu. :o)
Po stránce psychické jsem na tom opět dvojakým způsobem. Poslední dny hodně přemýšlím, mé sny mě opět mučí a já se budím mžouraje na Božku, kolik je hodin, přitom mám ale v hlavě naprostý zmatek, uvědomuji si věci, které jsem si uvědomovala snad již minimálně padesátkrát za život a stejně jsou pro mě pořád něčím novým.
Koušu se do jazyka, abych některým lidem neřekla něco, čeho bych litovala a tím pádem jim ublížila, přesto se však táží sama sebe, zda dělám dobře.
Jak mi bylo řečeno, na některé věci si budu muset počkat a jak to tak vypadá, ještě hodně dlouho.
Jsem na vážkách, jak se zachovat. :o)
Ale nu, takový je život.
Tento semestr jsem se rozhodla si užívat. Ano, má představa užívání si semestru je následující: naházet si do rozvrhu mnoho předmětů, výsledek? 40 kreditů na mém kontě, pokud se vše podaří úspěšně ukončit. Sice zítra zase zameškám přednášku z KONGA, ale já pevně věřím, že tento ošklivý předmět ukončím! Musím! *zatíná pěstičky a mračí se* :o)
Přednášky jsou skvělé! Naprosto si užívám kombinatoriku a pravděpodobnost s naší milou přednášející, která je jako slunko. A občankové předměty si pochvaluji také. Co nejvíc? Nu, asi kulturologii a ani seminář k dějinám politických teorií nevypadá marně. :o) Dneska mě hrozně oslovila lidská práva v evropském kontextu (po druhém přečtení, kdy se pod kontekstem skvěla červená linka automatických oprav mi došlo, že celou dobu píšu toto slovo polsky a ne česky... Polština totiž nemá x, to abyste to věděli, vážení! ). :o)
Uchm, jen si říkám, zda jsem si toho nenabrala moc. Možná ano, ale když... Nechci už promarnit ani jeden den svých krátkých studií. :o)
Jedna věc mě hrozně štve. Že asi odpadnou ty večery propsané s kamarádkami... I když, kdoví. :o)
Hm, měla bych jít spát. *podívala se na prázdnou postel, ze které ji mává Oliver*
Kdepak, ještě se mi nechce, když jsi mě tak krásně rozpovídal, kamaráde. :o)
Co se mi ještě honí hlavou? Třeba to, že ani ne dva týdny a uvidím se s Wontulkou a Phoebe! *jásá a pláče* Jsem zvědavá, jaké to bude. :o) A den předtím zoo s Woxys, juch! :o) Určitě si budu dobírat Kellera a budu plácat nějaké nesmysly o MMN. :o)
Na to jsem zvědavá, protože tohle Woxysino dílo je hodně diskutabilní. :o)
Knížky... Vděčné téma, což? Nu, možná ještě před usnutím zkouknu dva, tři listy Bivoje Běsobijce. Jsem dneska byla v knihkupectví, zrada, Jezero duší ještě nemají (a ani se na ně nebudu koukat, jen by se mi přitížilo, jak je překlad ubohý). Ani nevím, co jsem přesně hledala. Koukala jsem s očičkama velkýma jako kola od Tomova Meďánka na regály s fantasy. Už vím, pomrkávala jsem po třetím dílu knížek o Tině Salo, který mi chybí v mé elektronické sbírce. :o) A po nějaké knize, co mě zaujala obalem a názvem, ach ta paměť. Nevím, co to bylo.
V šalině mě napadlo, zda by byla kravina pořídit si, časem samozřejmě, nejsem banka, všechny tři knihy o Drizztovi. Naprosto mě uchvátily a zamilovala jsem si je. Salvatore se mi trefil do gustu, i když se popis: knihy o tom, jak si člověk zachová svou důstojnost, čest a své dobré srdce, by u někoho zabodovat nemusel. :o)
Nu, *představila si Salvatorovu knihu mezi svou minisbírečkou* s Neomillnerovou by se nesnesl, Shan je good, asi by byla vedle Křišťálového draka od Knaaka. :o)
Předbíhám... :o)
Těším se, až zítra přiběhnu domů, hodím krosnu do koutka, jemně samozřejmě, uvnitř bude totiž můj pokládek noťáskový a to by mě bolelo, kdybych s ním nelidsky švihla o podlahu a mé nožky mě po pořádném občerstvení odnesou do knihovny, kde bude recitál Evy Henychové. Těším se, tahle osůbka má totiž neuvěřitelně rozkošné texty písní! Ty myšlenky, co jsou v nich obsažené, jsou prostě... *jíká*
Hm, už je to tady, už cítím, jak mě začíná bolet člověk... Aerobik na gymnastických míčích by protáhl i slona. *představila si slona hopskajícího na modrém míči sem a tam po tělocvičně a rozchechtala se tak, až ji Oliver vyčinil, že ruší noční klid*
Dobře mi tak, aspoň jsem si po půlroce pořádně protáhla záda (ale ono to opravdu bolí :o) a celého svého leností prolezlého človíčka. :o)
Začínám u toho klimbat...
Jdu si představit svá zlatooká zlatka, milého manžílka Kranicha, nenapravitelného mistra her a zavrtat se do postele.
Zítra bude náročné ráno a neméně náročný den! :o)
Dobrou noc, sladké sny! :o)
Poslední dobou nevyfulaná Karolina
Ty, co si přečteš toto mé vypsání, protože tak bych nazvala tento budoucí článeček. A že je to vyhození všeho, co se mi honí hlavou, o tom ani nepochybuj. Nějak se mi poslední dobou v hlavě mísí tolik věcí, že by už bylo opravdu potřeba vynést můj myšlenkový koš do popelnice. :o)
Jak se máš?
Při této větě si mnohdy vzpomenu na Laky a její myšlenku v jednom z prvních dopisů: "... Všimla sis, že takhle začíná většina dopisů?"
Já osobně se mám dobře i špatně zároveň. Těžko říct, jak se mám. Po stránce fyzické jsem neuvěřitelně unavená. Tento týden byl pro mě náročný a to:
- měl pouze tři dny
- skoro nic se nestalo, jen jsem byla celé úterý na nohou, 11 nebo 12 hodin ve škole, dneska jsem byla na nohou 10 hodin a z toho 7,5 hodin ve škole. :o)
Nehty vyrývám do plochy svého stolu rýhy a se skučením prahnu po volném dni, kdy nebudu dělat nic, co by mělo jakoukoliv spojitost se školou. :o)
A ten den nastane... Hm, buďto v pátek anebo v sobotu, spíše v sobotu. :o)
Po stránce psychické jsem na tom opět dvojakým způsobem. Poslední dny hodně přemýšlím, mé sny mě opět mučí a já se budím mžouraje na Božku, kolik je hodin, přitom mám ale v hlavě naprostý zmatek, uvědomuji si věci, které jsem si uvědomovala snad již minimálně padesátkrát za život a stejně jsou pro mě pořád něčím novým.
Koušu se do jazyka, abych některým lidem neřekla něco, čeho bych litovala a tím pádem jim ublížila, přesto se však táží sama sebe, zda dělám dobře.
Jak mi bylo řečeno, na některé věci si budu muset počkat a jak to tak vypadá, ještě hodně dlouho.
Jsem na vážkách, jak se zachovat. :o)
Ale nu, takový je život.
Tento semestr jsem se rozhodla si užívat. Ano, má představa užívání si semestru je následující: naházet si do rozvrhu mnoho předmětů, výsledek? 40 kreditů na mém kontě, pokud se vše podaří úspěšně ukončit. Sice zítra zase zameškám přednášku z KONGA, ale já pevně věřím, že tento ošklivý předmět ukončím! Musím! *zatíná pěstičky a mračí se* :o)
Přednášky jsou skvělé! Naprosto si užívám kombinatoriku a pravděpodobnost s naší milou přednášející, která je jako slunko. A občankové předměty si pochvaluji také. Co nejvíc? Nu, asi kulturologii a ani seminář k dějinám politických teorií nevypadá marně. :o) Dneska mě hrozně oslovila lidská práva v evropském kontextu (po druhém přečtení, kdy se pod kontekstem skvěla červená linka automatických oprav mi došlo, že celou dobu píšu toto slovo polsky a ne česky... Polština totiž nemá x, to abyste to věděli, vážení! ). :o)
Uchm, jen si říkám, zda jsem si toho nenabrala moc. Možná ano, ale když... Nechci už promarnit ani jeden den svých krátkých studií. :o)
Jedna věc mě hrozně štve. Že asi odpadnou ty večery propsané s kamarádkami... I když, kdoví. :o)
Hm, měla bych jít spát. *podívala se na prázdnou postel, ze které ji mává Oliver*
Kdepak, ještě se mi nechce, když jsi mě tak krásně rozpovídal, kamaráde. :o)
Co se mi ještě honí hlavou? Třeba to, že ani ne dva týdny a uvidím se s Wontulkou a Phoebe! *jásá a pláče* Jsem zvědavá, jaké to bude. :o) A den předtím zoo s Woxys, juch! :o) Určitě si budu dobírat Kellera a budu plácat nějaké nesmysly o MMN. :o)
Na to jsem zvědavá, protože tohle Woxysino dílo je hodně diskutabilní. :o)
Knížky... Vděčné téma, což? Nu, možná ještě před usnutím zkouknu dva, tři listy Bivoje Běsobijce. Jsem dneska byla v knihkupectví, zrada, Jezero duší ještě nemají (a ani se na ně nebudu koukat, jen by se mi přitížilo, jak je překlad ubohý). Ani nevím, co jsem přesně hledala. Koukala jsem s očičkama velkýma jako kola od Tomova Meďánka na regály s fantasy. Už vím, pomrkávala jsem po třetím dílu knížek o Tině Salo, který mi chybí v mé elektronické sbírce. :o) A po nějaké knize, co mě zaujala obalem a názvem, ach ta paměť. Nevím, co to bylo.
V šalině mě napadlo, zda by byla kravina pořídit si, časem samozřejmě, nejsem banka, všechny tři knihy o Drizztovi. Naprosto mě uchvátily a zamilovala jsem si je. Salvatore se mi trefil do gustu, i když se popis: knihy o tom, jak si člověk zachová svou důstojnost, čest a své dobré srdce, by u někoho zabodovat nemusel. :o)
Nu, *představila si Salvatorovu knihu mezi svou minisbírečkou* s Neomillnerovou by se nesnesl, Shan je good, asi by byla vedle Křišťálového draka od Knaaka. :o)
Předbíhám... :o)
Těším se, až zítra přiběhnu domů, hodím krosnu do koutka, jemně samozřejmě, uvnitř bude totiž můj pokládek noťáskový a to by mě bolelo, kdybych s ním nelidsky švihla o podlahu a mé nožky mě po pořádném občerstvení odnesou do knihovny, kde bude recitál Evy Henychové. Těším se, tahle osůbka má totiž neuvěřitelně rozkošné texty písní! Ty myšlenky, co jsou v nich obsažené, jsou prostě... *jíká*
Hm, už je to tady, už cítím, jak mě začíná bolet člověk... Aerobik na gymnastických míčích by protáhl i slona. *představila si slona hopskajícího na modrém míči sem a tam po tělocvičně a rozchechtala se tak, až ji Oliver vyčinil, že ruší noční klid*
Dobře mi tak, aspoň jsem si po půlroce pořádně protáhla záda (ale ono to opravdu bolí :o) a celého svého leností prolezlého človíčka. :o)
Začínám u toho klimbat...
Jdu si představit svá zlatooká zlatka, milého manžílka Kranicha, nenapravitelného mistra her a zavrtat se do postele.
Zítra bude náročné ráno a neméně náročný den! :o)
Dobrou noc, sladké sny! :o)
Poslední dobou nevyfulaná Karolina
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář