Okamžik, co změnil svět...
Já…
Měl jsem tehdy co dělat, aby
mi miska a čutora nevypadly z rukou.
Samozřejmě, že jsem měl
zkušenosti s děvčaty. Ale…
Tehdy to bylo poprvé, co jsem
na Silmarilien pohlédl ne jako na kamarádku, se kterou jsme měli velmi dobrý,
dalo by se říci sestrobratří vztah, ale jako na krásnou, nahou ženu.
Otočil jsem se a rychle se
jal doupravit jídlo, co jsem ji přinesl v duchu si opakujíc kletby a
nadávky. Tak jsem byl rozrušen. Nebo… vzrušen?
Zřejmě pochopila mé rozpaky.
Když jsem se otočil, byla jako předtím schoulená do klubíčka, ale až po bradu
přikrytá teplou přikrývkou.
Na bledém čele se pořád
perlily kapičky potu, ale v očích zářily rozverné jiskřičky.
„Meale, co jsi mi přinesl
dobrého?“
Usmívala se od ucha k uchu.
Ona se snad bavila tím, že
jsem ji viděl.. nahou?
„Dušené maso se zeleninou.“
odpověděl jsem jí.
„Mohl bys.. prosím…“ ztišila
hlas a posmutněla.
Nemusela nic říkat. Už od
prvního pohledu, tedy.. kdy jsem se na ni mohl podívat, aniž bych se musel
červenat, jsem poznal, že po několika hodinách od Odběrů ji pořád není nejlépe.
Bylo mi jí líto. Vím, jak je
Sil od chvíle, kdy zůstala sama, rozhodná a se všemi jedná s hlavou hrdě vztyčenou.
Teď u mých nohou leželo
bledé, droboučké dítko prosící o nakrmení.
Posadil jsem se u její hlavy
a podal ji misku se lžící.
„Meale…“ zachichotala se.
Ne!
Ona mě.. Ona mě tu svádí.
„Silmarilien.“ vyjekl jsem
naoko rázně a káravě.
Posadila se s přikrývkou
přitisknutou k hrudi a začala jíst.
Modré oči mě neustále
pozorovaly.
„Děkuji.“
„Nemáš zač.“ odvětil jsem.
„Ale mám, Meale..“ vydechla a
opět se z ní stal maličký uzlíček.
„Přijdu ráno zas.“ zabručel
jsem.
Uch, uch, uch…
Opřel jsem se o stěnu a v duchu
přemítal, co bych měl udělat.
Meale, neblázni…
Vzpomněl jsem si na její
bledou pokožku, dlaně přitisknuté k hrudi a ze slabin se mi do těla linul
příjemný pocit.
Sil, uspělas.
Od toho okamžiku se můj úhel
pohledu na Silmarilien změnil.
Sestra? Kdy?
Ne, pomalu, ale jistě jsme
oba kolem toho druhého omotávali nitky svých citů.
Smáli jsme se, hráli jsme si
hry, líbali se.
Naše přátelství dostalo
hlubší rozměry.
:o)
(Silmarilien-Palantirilien, 13. 9. 2007 19:43)